Obchod, při němž zákazník dobrovolně platí za naději, že za dva roky získá zboží a možná na tomto nákupu vydělá, vypadá na první pohled téměř kuriózně. Také proto byly jeho počátky u nás provázeny v devadesátých letech pochopitelnou opatrností a nedůvěrou. Postupující poznání, že "en primeur" opravdu funguje a představuje unikátní cestu k získání špičkových vín za mimořádně příznivou cenu, vedlo ale k trvalému nárůstu zájmu české klientely. Snad to svědčí i o potěšitelném vzestupu úrovně podnikatelského prostředí - do ostatních zemích střední a východní Evropy (s výjimkou Ruska) tento tradiční prodej velkých vín zatím nedorazil.
Podstata nákupu en primeur je jednoduchá a již dvě stě let stejná. Zákazníci na celém světě objednávají prostřednictvím „svých“ obchodníků vína, která zatím zrají v sudech a na trh se v láhvích dostanou přibližně za dva roky. V té době bude ovšem jejich cena vyšší. O kolik ? To je právě podstatou celé hry.
Anglický překlad nákupu „en primeur“ zní „futures“ a přímo tak ukazuje souvislost s finančními produkty, založenými na budoucím výnosu. Velká vína se totiž nezhodnocují jen ve fázi před naláhvováním, ale jejich cena roste s každým rokem uložení. Právě to je na vínu nejlákavější. Velká vína z Bordeaux mají potenciál zrání 20-30 let a ani potom se růst ceny zpravidla nezastaví, víno se stává vyhledávanou raritou. Míra zhodnocení je samozřejmě různá a liší se v závislosti na kvalitě ročníku a tržní poptávce po jednotlivých chateaux. Za poslední desetiletí je v tomto směru absolutní jedničkou Ch Margaux z roku 1995, jehož současná cena je o 453 % vyšší než byla cena en primeur. Běžná míra zhodnocení se samozřejmě pohybuje v podstatně nižších číslech, ale i tady jsou tradiční investiční favorité, k nimž patří vedle vín "první pětky" třeba Ch. Giscours nebo Ch. d´Issan.
Svým meziročním výnosem a jistotou zhodnocení je víno mimořádně lákavým investičním produktem a jeho jedinou nevýhodou je nižší likvidita - prodej uloženého vína nelze na rozdíl od finančních produktů realizovat okamžitě.
Málokdo z důstojně vyhlížejících gentlemanů z okruhu bankéřů, právníků či podnikatelů, kteří u nás tvoří většinu zákazníků en primeur, přizná nahlas skutečnost, že součástí nákupu je i určité napětí a potěšení ze hry. En primeur není žádnou ruletou či loterií, ale již tak utěšený pohled na dřevěné bedýnky ve sklepě uložených "pokladů" dostává při pohledu na analýzy cenového vývoje jednotlivých vín ještě další rozměr. Pro většinu kupujících však tento aspekt představuje jen zajímavé zpestření a samotná volba vín zůstává spíše "srdeční záležitostí".
Obchod en primeur reálně funguje především s víny z Bordeaux. Týká se většiny Grands Crus Classés, cru bourgeois a některých známějších "malých" châteaux. Sporadicky se objevují i možnosti objednávek vín z Rhôny, jiného francouzského regionu či několika světových vín, avšak u těch se spíše jedná o rezervace zboží, než o reálně fungující trh. Zdánlivá záhada, proč se podobný druh obchodu nerozvinul v Burgundsku, má jednoduché vysvětlení - objem produkce slavných burgundských vín je mnohonásobně menší a vznik podobně organizovaného trhu neumožňuje.
Hlavní kampaň en primeur začíná vždy počátkem dubna degustacemi mladých vín. Neexistují žádné oficiální komise ani hodnocení, to si většina významných vinařských časopisů a obchodníků dělá sama. I pro běžného zákazníka není účast na těchto degustacích nemožná, ale smyslová orientace v přehlídce zcela mladých, nehotových vín vyžaduje zkušenost, a proto je snazší dát na radu odborníka. Během května pak postupně vydávají jednotlivá chateaux ceny, které se prostřednictvím obchodníků dostávají k zákazníkům. Ti si na základě zveřejněných cen objednávají, i když v praxi dává většina z nich přednost předběžné objednávce svých vybraných vín ještě před vydáním ceny, aby si tak zajistili jejich rezervaci. Některá vína totiž z nabídek mizí hned v den svého vydání. Stálý zákazník těží z výhody tzv. "alokace", které představují automatický nárok na stejný druh a objem vína, jaké koupil u obchodníka v minulém roce. Alokaci klient může, ale nemusí využít.
Kampaň en primeur fakticky trvá rok a půl a končí až ve chvíli, kdy se víno objeví v láhvi na trhu. Během té doby lze stále nakupovat za příznivější ceny, ale sortiment nabízených vín se postupně zužuje a i ceny pomalu rostou. Nejdůležitější fáze se tak odehrává v květnu a červnu každého roku, kdy lze téměř denně sledovat pohyb a vývoj cen.